člověk, evoluce, biosféra

Rubrika Výzkum biofilie

Vliv biodiverzity na lidské zdraví a pohodu (3. část)

Z literatury dostupné k tématu biodiverzity a lidského zdraví jsme postupně nabyli dojmu, že je velmi těžké udělat jednoznačný závěr, nebo alespoň tvrzení, které by se ukázalo být nosné a navedlo nás při pátrání dále. Přesto se o to mnoho… Pokračovat ve čtení →

Vliv biodiverzity na lidské zdraví a pohodu (2. část)

V roce 2019 byla publikována mezinárodní studie Does Subjective Health Affect the Association between Biodiversity and Quality of Life? Insights from International Data zaměřená na biodiverzitu a kvalitu života. (SKEVINGTON & EMSLEY, 2019) Význam této studie spočívá ve velikosti a… Pokračovat ve čtení →

Vliv biodiverzity na lidské zdraví a pohodu (1. část)

Podle profesora Davida Storcha používají biologové pojem biodiverzity nejčastěji ve významu taxonomické diverzity, zejména uváděné jako počet druhů živých organismů. (STORCH, 2019) Výhodou této kvantifikace je, že nepřímo reprezentuje i jiné aspekty rozmanitosti života, a to například fylogenetickou rozrůzněnost a… Pokračovat ve čtení →

Účinky přírodních podnětů přijímaných skrze sluch a čich

Zvýrazněný příspěvek

Výzkum léčivého potenciálu shinrin-yoku za poslední roky značně pokročil. V současné době se jedná minimálně o stovky studií, které nejsou založené pouze na teoretických fabulacích, ale staví na experimentálním základu. Většina prací musí omezit svůj záběr zkoumaných souvislostí buď z… Pokračovat ve čtení →

Příznivé působení přírodních prvků: psychologické a fyziologické benefity

Výzkumy zaměřené na psychologické charakteristiky člověka se vyznačují subjektivním sebehodnocením, které předpokládá, že účastníci výzkumu budou schopni pozorování sebe sama. Psychologické výzkumy musí umět odfiltrovat rušivé elementy a předpokládat, že někteří anebo dokonce všichni účastníci budou ovlivnění, a tím pádem… Pokračovat ve čtení →

Forest therapy, Forest bathing & Shinrin-Yoku

Shinrin-yoku je původně japonský výraz, který se používá pro pomalou procházku lesem.V doslov- ném překladu znamená lesní koupel, tedy to, co se skrývá v anglofonní literatuře pod pojmem forest bathing. Shinrin-yoku použil poprvé v roce 1982 ředitel japonské lesnické společnosti… Pokračovat ve čtení →

Vliv přírodních podnětů na stres a pocity štěstí

Review nazvané Biophilia: Does Visual Contact with Nature Impact on Health and Well-Being? (GRINDE & PATIL, 2009) zahrnuje 50 empirických studií zaměřených na venkovní a vnitřní prostředí. Autoři review uvádí, že přírodní podněty mají pozitivní dopad na zlepšování pozornosti, obnovu… Pokračovat ve čtení →

Únava zaměřené pozornosti a Attention Restoration Theory

Teorie obnovy pozornosti (Attention Restoration Theory, ART) předpokládá, že bezprostřední příčina obnovy spočívá v doplnění vyčerpaných kognitivních zdrojů. Autorem ART je dvojice profesorů z USA Rachel a Stephen Kaplanovi, kteří svoji teorii představili roku 1989 v práci nazvané The experience… Pokračovat ve čtení →

Stress Recovery Theory a reflexe evolučních příčin

Roger S. Ulrich je také autorem tzv. teorie obnovy po stresu (Stress Recovery Theory, SRT), kterou rozpracoval už v roce 1991 ve studii Stress recovery during exposure to natural and urban environments. V této klíčové práci vystavil 120 subjektů stresovému… Pokračovat ve čtení →

Paleoekologie (1): Pleistocén a první lidé

Před 2,5 miliony let přišlo ochlazení a klimaticky méně stabilní období. Vysychající krajina byla závislá na deštích zachycovaných náhorními plošinami. V těchto výše položených částech východní Afriky se na příhodných místech vytvářely dokonce močály a voda odtud stékala do údolí,… Pokračovat ve čtení →

Velká příkopová propadlina a úsvit rodu homo

Fosilní nálezy našich předků jsou na africkém kontinentu velmi nápadně soustředěny v okolí Velké příkopové propadliny (orig. Great Rift Valley), která je typická geologickou a vulkanickou aktivitou. Nejde pouze o pomalé pohyby tektonických desek a zvedání, eventuálně propad krajinných celků,… Pokračovat ve čtení →

Prostředí evoluční adaptovanosti člověka

Existuje několik způsobů, jak se můžeme ptát po příčinách chování člověka. Každý typ otázky „proč“ ale předpokládá jiný typ odpovědi. Díky Nikolaasi Tinbergenovi dnes v etologii rozlišujeme čtyři kategorie tázání, podle: funkce pozorovaného chování (1), evoluce chování (2), příčiny chování… Pokračovat ve čtení →

9 perspektiv biofilie podle S. R. Kellerta

Stephen R. Kellert je emeritním profesorem sociální ekologie na Yale University. V roce 2013 vydal společně s Edwardem O. Wilsonem sborník The Biophilia Hypothesis, kde díky přispěvatelům z mnoha specializovaných oborů nahlíží problematiku biofilie. S. R. Kellert přispěl studií The… Pokračovat ve čtení →

Hypotéza biofilie, původ a definice

Pojem biofilie proslavil známý americký sociobiolog Edward O. Wilson (1929 – 2021) v 80. letech 20. století. V roce 1984 vyšla Wilsonovi kniha nazvaná Biophilia. Její podtitul zní „the human bond with other species“, tedy volně přeloženo lidské pouto s… Pokračovat ve čtení →

© 2024 Biofilia — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑