Výzkumy zaměřené na psychologické charakteristiky člověka se vyznačují subjektivním sebehodnocením, které předpokládá, že účastníci výzkumu budou schopni pozorování sebe sama. Psychologické výzkumy musí umět odfiltrovat rušivé elementy a předpokládat, že někteří anebo dokonce všichni účastníci budou ovlivnění, a tím pádem dojde ke zkreslení výsledků pozorování. Na rozdíl od psychologického je výzkum fyziologický zaměřený na objektivní měření tělesných stavů, což znamená exaktní výsledky spoléhající pouze na přesnost měření (kvalita přístroje), zpracování dat a interpretaci výstupních analýz. Pochybnosti nad subjektivitou vstupních dat se dají částečně odbourat množstvím účastníků, ale u výzkumů zaměřených na fyziologické charakteristiky odpadají úplně.
Hojně citovanou japonskou studií je práce nazvaná Physiological Effects of Shinrin-yoku (Taking in the Atmosphere of the Forest) in an Old-Growth Broadleaf Forest in Yamagata Prefecture, Japan (TSUNETSUGU & PARK et al., 2007), která porovnává účinky dvou prostředí, a to starého listnatého lesa s prostředím města. Každý z účastníků absolvoval pobyt v obou typech prostředí. Byly sledovány fyziologické charakteristiky krevního tlaku, tepové frekvence, variability srdeční frekvence (HRV), koncentrace kortizolu ve slinách a koncentrace imunoglobulinu A ve slinách. Navíc zde autorský tým zahrnul srovnání chůze a pouhého pozorování. V lesním prostředí byla zjištěna celková tendence pro nižší tepovou frekvenci. Stejně tak krevní tlak ukazuje na významný příznivý vliv procházky po lese. Koncentrace kortizolu byla v lesní oblasti nižší než v městské oblasti ve všech časech měření. Tato studie ale nezjistila žádný významný rozdíl v koncentraci imunoglobulinu A.Výsledky pro HRV ukázaly, že při působení lesa převažovala parasympatická nervová aktivita, což vypovídá o relaxačním účinku. Na malém vzorku studentů se tak ukázala účinnost terapeutického působení metody shinrin-yoku a její další potenciál pro prevenci onemocnění souvisejících se stresem. (Ibid.)
Jedna z nejnovějších meta-analýz na téma shinrin-yoku byla publikovaná v roce 2019. (WEN & YAN & PAN et al., 2019) Klade si za cíl vytvořit takové vědomostní základy, aby mohlo být integrováno lesnictví s medicínou. Autoři analyzovali celkem 210 teoretických prací publikovaných v roce 2015 a později. Po jejich kvalitativním vyhodnocení vybrali 28 studií, které byly randomizované a kontrolované. Z 8 zahrnutých studií trval forest bathing déle než 3 dny, u zbylých 20 kratší dobu. Studie zahrnuté do analýzy pocházely z pěti zemí, ale pouze jedna evropská, ostatní měli původ v jihovýchodní a východní Asii. Většina studií (16) zahrnovala jak měření fyziologických charakteristik, tak psychologické ukazatele (dotazníky sebehodnocení).
Účinky lesního prostředí na účastníky 28 studií lze shrnout následujícím způsobem:
- mozková kůra byla v relaxovaném stavu – parasympatická aktivita se zvýšila, sympatická aktivita se snížila;
- významně se zlepšily kardiovaskulární funkce, hemodynamický index, neuroendokrinní index;
- zlepšil se též index metabolismu, imunitní a zánětlivý index, antioxidační index a elektrické fyziologické indexy lidského těla;
- byl pozorován pozitivní dopad na emoční stavy, postoje a pocity k věcem, vysoký stupeň fyziologického a psychologického zotavení;
- úroveň úzkosti a deprese se významně snížila.
Pozoruhodné jsou reakce krevního tlaku a tepové frekvence na podněty lesního prostředí. Vysoké výchozí hodnoty parametrů se u účastníků po procházce snížily, zatímco u účastníků s nižšími výchozími hodnotami byl efekt opačný. U účastníků, kteří se procházeli v městském prostředí, se tento jev neprojevil. „Aktivity známé pod označením Forest bathing mohou významně zlepšit fyzické a psychické zdraví lidí.“ (Ibid.) Autoři meta-analýzy uzavírají, že randomizované studie mají významně vyšší vypovídací hodnotu, a proto je doporučení zaměřit se především na ně.
Nature holds the key to our aesthetic, intellectual, cognitive
E. O. Wilson
and even spiritual satisfaction.
Příroda je klíčem k našemu estetickému, intelektuálnímu, kognitivnímu
a dokonce i duchovnímu uspokojení.
Napsat komentář