Podle profesora Davida Storcha používají biologové pojem biodiverzity nejčastěji ve významu taxonomické diverzity, zejména uváděné jako počet druhů živých organismů. (STORCH, 2019) Výhodou této kvantifikace je, že nepřímo reprezentuje i jiné aspekty rozmanitosti života, a to například fylogenetickou rozrůzněnost a rozmanitost funkční. Dále píše, že „biologická rozmanitost tady není od toho, aby sloužila lidské společnosti…“ (Ibid.), ale právě s tímto tvrzením nemůžeme plně souhlasit. Minimálně tím způsobem, že biologická rozmanitost tu je také (!) proto, aby sloužila lidem. V naší západní společnosti není těžké si představit, že veškeré užitečné vlastnosti přírody (vč. její rozmanitosti) se budeme snažit přepočítat na zpeněžitelné položky. Tímto způsobem bude biodiverzita potřebná kvůli farmaceutickému průmyslu, který stále hledá nové přírodní složky léků a potravinových doplňků a vzhledem k farmaceutickým firmám obchodovaným na burze nelze předpokládat jinak, než že jde o zisk pro akcionáře. Tyto utilitární cíle jsou legitimní součástí ekosystémových služeb, ale my máme teď na mysli jiné funkce a hodnotu biodiverzity. Podle mnoha studií z posledních let totiž tušíme, že přímé působení biologické rozmanitosti organismů má pozitivní dopad na některé psychologické a fyziologické projevy člověka.
Mezinárodní vědecký tým publikoval v roce 2006 významnou studii nazvanou Biodiversity Loss Threatens Human Well-Being. (DÍAZ & FARGIONE et al., 2006) Autoři zde jasně říkají, že „lidské společnosti byly založeny na biologické rozmanitosti“, protože biodiverzita „byla vždy nedílnou součástí lidské zkušenosti…“. Jak je patrné, ekosystémové služby mají velmi širokou působnost. Do těchto služeb je počítán lidský blahobyt (well-being), anebo v užším vymezení jsou ekosystémové služby přímo vymezené pomocí blahobytu, který má mnoho složek. Počítá se k nim základní materiální zabezpečení, zajištění identity, bezpečí, ale také pro nás důležitá složka zdraví. Argentinsko-severoamerická studie odkazuje na Millennium Ecosystem Assessment (MEA), globální iniciativu OSN, která má za cíl důsledně posoudit změny ekosystémů a jejich dopad na blahobyt člověka. Jeden z reportů MA je přímo zaměřen na problematiku biodiverzity z globálního hlediska.
„Lidské zdraví, zejména riziko nákazy mnoha infekčními chorobami, může záviset na zachování biologické rozmanitosti v přírodních ekosystémech. Na jedné straně lze očekávat, že větší rozmanitost druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin bude udržovat větší rozmanitost patogenů, které mohou infikovat člověka. Hromadí se však důkazy o tom, že větší rozmanitost volně žijících živočichů může snížit šíření mnoha patogenů volně žijících živočichů na člověka. Zdá se, že šíření lymské boreliózy, která je nejlépe prostudovaným případem, se snižuje díky zachování biotické integrity přírodních ekosystémů.“ (MEA: Biodiversity Synthesis, 2005)
Negativním trendem je stále ubývající biologická rozmanitost způsobená lidmi, ať už přímo např. hospodařením s půdou anebo nepřímo skrze globální změny klimatu. Další report MEA je zaměřený na problematiku lidského zdraví. Tato syntéza poznatků obsahuje výčet infekčních chorob, jejichž zvýšený výskyt je přímo navázaný na změny ekosystémů. Devět ze dvaceti tří zmíněných chorob spadá do kategorie vysoké až velmi vysoké citlivosti na ekosystémové změny. (MEA: health synthesis, 2005) Špatné hospodaření s lesy, odlesňování, zemědělství založené na chemii a krátkozrakých opatřeních, nešetrné nakládání s pitnou vodou a další podobná praxe má drtivý dopad na kvalitu přírodních zdrojů. Jak vidíme, zdraví přírody a zdraví člověka je úzce provázané a jedno bez druhého si nelze představit. Zejména pokud se jedná o rozvojové země, které se snaží přes vysokou populační hustotu maximalizovat životní úroveň.
Ekosystémové služby mají velmi široké rozpětí působnosti. Prakticky jde o všechny funkce a procesy živých ekosystémů, které jsou anebo mohou být lidem prospěšné. Komodity získávané za účelem produkce potravin, pitná voda, těžba nerostů transformovaných do materiálů a produktů, ale také čistý vzduch, to vše jsou prvky ekosystémových služeb, které přispívají k lidskému blahobytu. V hojně urbanizovaném prostředí je problém s přehříváním, polétavým prachem a hlukem. Všechny tyto neduhy rozvinuté civilizace je možné zlepšit řízenou výsadbou stromů. Větší zalesněná území pomáhají zmírnit dopad klimatické změny, i globálního trendu stěhování do velkých měst, jejichž obyvatelé trpí všudypřítomným hlukem a smogem otráveným ovzduším. To všechno jsou ale spíše obecné závěry, jež můžeme vyvodit z aktuálního poznání vztahu člověka a přírodního prostředí. Provázanost specifických kvalit přírody, například biologické rozmanitosti, a specifických kategorií lidského blahobytu, např. zdraví člověka, je prozkoumán mnohem méně než obecná biofilie. Podle jedné italské studie má rozmanitost druhů (zde rostlin) kladný dopad na kvalitu ovzduší. „Vysoká rozmanitost rostlin může vést k vysoké strukturální a funkční variabilitě, která určuje potenciál zelených ploch pro snižování znečištění ovzduší.“ (MANES & MARANDO & CAPOTORTI, et al., 2016; podle AERTS & HONNAY & VAN NIEUWENHUYSE, 2018) Kvalita biodiverzity zde odkazuje na nepřímou provázanost s lidským zdravím, totiž přes zmírńování znečištění ovzduší.
Napsat komentář