Výzkum léčivého potenciálu shinrin-yoku za poslední roky značně pokročil. V současné době se jedná minimálně o stovky studií, které nejsou založené pouze na teoretických fabulacích, ale staví na experimentálním základu. Většina prací musí omezit svůj záběr zkoumaných souvislostí buď z důvodu omezených prostředků, z důvodu snahy o jasné závěry anebo obojí dohromady. V praxi se velmi často zkoumání lesní terapie zužuje na fenomény, které lze zkoumat laboratorně. Zde mají výzkumníci několik možností: buď se pokusí navodit co nejvěrnější simulaci komplexního prostředí pomocí technologie virtuální reality, anebo se zaměří reduktivně pouze na jeden či dva smysly. Pro člověka je z hlediska orientace ve světě naprosto dominantní smysl zraku, ale samozřejmě nelze a priori vyloučit, že z hlediska terapeutického potenciálu lesních koupelí bude zrak méně důležitý. I přes tento předpoklad se často redukuje komplexní prostředí lesa na vizuální reprezentaci lesního prostředí, a tím zanedbává ostatní zbylé smysly, zejména čich a sluch.
V roce 2010 se objevila švédská studie Stress Recovery during Exposure to Nature Sound and Environmental Noise (ALVARSSON & WIENS & NILSSON, 2010), která srovnává působení přírodních zvuků (zde zastoupené zpěvem ptáků a zvukem tekoucí vody) s třemi typy zvuků souhrnně popsatelné jako hluk města o různých úrovních intenzity (zvuky dopravy, nespecifické ruchy klidnějšího předměstí). Autoři se zaměřili na fyziologické projevy stresu; 40 účastníků studie bylo měřeno pomocí metody kožní vodivosti a aktivace parasympatiku, vysokofrekvenční variability srdeční frekvence. „…podrobné analýzy funkcí zotavení ukázaly, že poločas zotavení SCL byl o 9-37 % rychlejší během přírodního zvuku než během hluku. Tyto výsledky naznačují rychlejší zotavení sympatického nervového systému během přírodního zvuku.“ (Ibid.) Ukázalo se také, že aktivace parasympatiku je pravděpodobně hůře ovlivnitelná zvukem. Druhá zde prezentovaná studie zaměřená na zvuk je rovněž švédská (ANNERSTEDT et al., 2013), ale na rozdíl od výše uvedené práce využívá virtuální realitu a snaží se zjistit, zda má dopad na výsledek fyziologického zotavení ze stresu zapojení sluchu. Tato pilotní studie potvrdila hypotézu jen částečně. „Zotavení ze stresu se zdálo být usnadněno u skupiny, která se zotavovala v prostředí se zrakovými i sluchovými přírodními podněty, jak naznačuje zvýšení regulace srdeční činnosti parasympatického nervového systému.“ (Ibid.) Od účastníků výzkumu opakovaně slyšeli, že naprosto tichý les vyvolává obavy, očekávání nebezpečné situace, což nebylo záměrem výzkumného týmu. Tento náhodně zjištěný poznatek je nutné zohlednit při návrhu dalších studií zaměřených na akustické vnímání zvuků přírody.
Čich byl u člověka dlouho podceňovaný smysl. Výzkumy posledních let ukazují, že význam čichu je mnohem větší, než se předpokládalo. Čichová percepce a kognice se uplatňuje v našem každodenním životě, i když o tom nevíme. Ve chvíli kdy přijímáme potravu, je čich aktivní a pomáhá nám rozpoznat zkažené nebo potenciálně závadné jídlo. Čich nás upozorní na přítomnost nebezpečných látek ve vzduchu, ale také nám lidem pomáhá rozpoznat vhodného partnera, umožňuje nonverbální komunikaci mezi matkou a dítětem, indikuje emocionální naladění jedince.8 V roce 2006 byly publikovány výsledky výzkumu mezinárodního vědeckého týmu (USA, Japonsko), který se zaměřil na význam tzv. fytoncidů pro lesní terapie. (LI & NAKADAI et al., 2015) Fytoncidy jsou léčiva rostlinného původu. Zde jde konkrétně o éterické oleje ze dřeva a listů různých stromů vyskytujících se v Japonsku. Ze závěrů studie vyplývá, že „předběžné ošetření fytoncidy významně zvýšilo odolnost NK buněk vůči DDVP, což naznačuje, že fytoncidy mají profylaktický preventivní účinek na NK buňky vůči alespoň některým imunotoxickým látkám.“ (Ibid.) Z těchto výsledků vyvozujeme, že velmi pravděpodobně jsou fytoncidy rostlinná antibiotika, která mají příznivý vliv na imunologické funkce člověka. NK buňky pomáhají lidem čelit nádorovým i virovým onemocněním, proto je na místě se domnívat, že léčebný a preventivní potenciál lesního prostředí je vysoký a stále nebyl dostatečně doceněn.
Japonská část týmu navázala na svůj výzkum fytoncidů v roce 2009 publikovanou studií (LI & KOBAYASHI & WAKAYAMA et al., 2009), která zkoumala vliv rostlinných éterických olejů na imunitní funkce dvanácti zdravých mužů. Účastníci výzkumu byly ubytováni v hotelových pokojích po 3 noci. Pokaždé byla celou noc do prostoru uvolňována regulovaná dávka fytoncidů z cypřiše. Účastníci inhalovali účinné látky krátce před spaním a během spánku až do rána. Pomocí odběru vzorků tělesných tekutin výzkumníci zjistili, že „expozice fytoncidům a snížená hladina stresových hormonů mohou částečně přispívat ke zvýšené aktivitě NK“ (Ibid.) Tato studie byla zveřejněna v periodiku International Journal Of Immunopathology And Pharmacology.
Napsat komentář